Střet s plovoucím předmětem za plavby a nebo zachycení rybářské sítě určitě není nic příjemného. Rybáři většinou označují pevně ukotvené sítě a sádky bójemi, ale nechávají také velké sítě volně plout bez dohledu mořem, které většinou nijak pro kolem plující plavidla neoznačují. Sami pak k jejich nalezení používají zaměřovací bóje tzv „Sel-Call Radio Buoy“ , které slouží k vyhledání volně plující lovné rybářské sítě, s kterou je spojena.
Rybářská zaměřovací bóje je kovová, plastová koule či válec o průměru asi půl metru, s ponorem cca 60 cm a s vahou okolo 30 kg. Většinou má na svém vrcholu prutovou anténu o délce asi 4 metry. Dosah vysílače bóje je až 200 Nm. Pro rybářské účely je určeno pásmo 1,6-3 MHz případně až 4MHz, bóje ale vysílají neoprávněně i v amatérském pásmu 28 MHz a mezi 42 až 44 MHz. Dříve bóje pracovaly nepřetržitě až do konce vybití baterie, nebo vylovení sítě, které dosahovaly délky až údajně 60 km. V současnosti , díky nařízení OSN, se nesmějí používat sítě delší než 2,5 km. Používá se jich tedy víc kratších za sebou a více bójí. Ryb je dnes velmi málo a tak z pochopitelných důvodů majitelé sítí utajují jejich polohu. Proto se začínají používat boje, které vysílají jen nezbytně nutnou dobu pro jejich lokalizaci majitelem. Toho se dociluje dálkovou aktivací bóje radiovým signálem. Bóje pak umí vyslat kódovanou zprávu včetně své pozice GPS.
V našem „nejbližším okolí“ se tyto bóje používají například v západním středomoří a u pobřeží Alžíru a Maroka. Bohužel, jedinou možností, jak se dovědět, že v blízkosti vaší lodě se nachází skutečně velká síť, je všimnout si na hladině bóje z které čouhá anténa, která je potichu a která nesvítí. Polohy sítí se samozřejmě nezveřejňují.


20.12.2009